Dovolená na krétě, Kréta

 

Vítejte na stránkách

o Řeckém ostrově Kréta

 
Kréta je rozlohou přes 8 200 čtverečních kilometrů největším řeckým ostrovem a po Sicílii, Sardinii, Korsice a Kypru pátým největším ostrovem ve Středomoří. Délka ostrova od západu na východ činí 254 kilometrů, jeho šířka na nejužším místě u Lerápetry je 12 kilometrů, na nejširším místě u Iráklionu 62 kilometrů. Ostrov se rozprostírá na místě zlomu mezi euroasijským a africkým zemským povrchem a patří seismicky k nejaktivnějším zónám tohoto prostoru. Tvář krajiny určují vápencové hory, které vznikly ve třetihorách. Čtyři značně vysoké horské masivy, jejichž vrcholky jsou až do června pokryté sněhem a vytvářejí tak strhující kulisu,rozdělují ostrov

na několik částí:od západu na východ jsou to Lefká Ori (Bílé hory), jejichž vrcholek Páchnes je vysoký 2452 metrů, ve střední části je to pohoří Idi s 2456 metrů vysokým vrcholem Psilorítis na východě je to masiv Díkti (hory u Lassíthi), jehož nejvyšší vrcholek dosahuje 2148 metrů nadmořské výšky a nakonec horské pásmo Thripte jehož vrcholky dosahují až 1476 metrů. U jižního pobřeží spadají hory příkře do moře. Na severní straně ostrova se oproti tomu nacházejí ploché pobřežní roviny využívané k zemědělství a zahradnictví. Široká a úrodná nížina Messará je ohraničená pásmem pobřeží. Avšak typičtější jsou pro Krétu náhorní plošiny obklopené horami: Lassíthi je ta nejrásnější z nich, v osamělých Omalós a Chandrás stále ještě plyne původní vesnický život, náhorní roviny Nída a Katharó jsou v zimě neobydlené. Typické pro ostrov jsou i hluboké, romantické soutěsky, mezi nimi především Samariá a Imbros. Stopy minojské kultury jsou na ostrově doložené i po skončení doby paláců. V době popalácové současně začala invaze Mykéňanů, národů homérského boje o Troju, a zapečetila tak s končenou platností užt započaté dílo zkázy. To vše může znít rozumně, i běh událostí se může zdát plynulý. Přesto zbývá mnoho otázek a minojská epocha se jeví jako jedna z nejzáhadnějších v Evropě. I několik málo architektonických pozůstatků promlouvá jednoznačně: dokazuje velkolepou technickou zručnost a vědomosti. Úžasné jsou i tehdejší dimenze: vyrábělo se obrovské množství zboží (v Knossu byly nalezeny zásobní nádoby s kapacitou 78 000 litrů), které se dopravovalo do dalekých zemí.

Minojská kultura skrývá ještě mnoho tajemství a vydává je jen váhavě a po kouskách.Pro Řeky obecně a tedy i pro Kréťany je typická hostinnost. Pohostinnost je jedna ze ctností od dob, kdy se objevili v historii, již ve starých eposech byl návštěvník považován za posvátnou osobu. Podle pověstí se řečtí bohové proměňovali v pocestné (zvláště Zeus), aby jako cizinci navštívili různé domácnosti a tak pomohli vyplnit různá závažná přání. Proto bylo cizinci vždy předloženo mnoho jídla, vybrané víno a připraveno pohodlné lůžko. Teprve poté, co se cizinec nasytil a odpočinul si, sebral hostitel odvahu, aby se cizince zeptal, kdo je a odkud přichází.Bohužel se v současné době v řadě letovisek nesetkáte příliš s místními lidmi, ale především s těmi,
 

kteří právě do těchto letovisek přišli za sezónní prací.Jsou to lidé, kteří pocházejí především z Athén, ale i z jiných míst Řecka, a samozřejmě se setkáte i s celou řadou cizinců, především s Němci a Angličany, kteří pracují většinou v restauracích, taveranách a barech apod.Ale pokud chcete opravdu poznat místní obyvatele, pak uděláte nejlépe, když navštívíte nějaké místo, které je alespoň trochu vzdáleno od turistických středisek. Určitě to stojí za to. Když zaparkujete v nějaké vesničce na náměstíčku před „kafeniem“, pozdravte všechny hosty kafenia hlasitým „JIÁ SAS“ a usaďte se u jednoho ze stolečků blízko nich. Objednejte si kávu (na kterou vás velmi pravděpodobně pozvou) a dříve, než se napijete, zvedněte svou sklenici vody s přáním „STYN JIÁ SAS“ (na Vaše zdraví). To stačí, abyste všem dokázali své sympatie. Není třeba mnoha věcí, abyste se spřátelili s místními lidmi. V přátelské atmosféře určitě najdete způsob, jak se domluvit i bez mnoha slov. Úsměv, přátelské gesto a srdečná bezprostřednost jsou klíčem, který vám otevře dveře do světa plného upřímnosti, tradičních hodnot a zajímavých příběhů. Ale také do světa, který se pomalu začíná vytrácet. Obecně vzato, pohostinní místní lidé se srdcem na dlani jsou vždy připraveni,k aby nabídli něco cizinci, se kterým se setkají: od sklenky rakije s malým pohoštěním až po bohaté projevy pohostinnosti. Buďte i Vy připraveni oplatit svým hostitelům jejich pozvání. Jednou z možností, jak reagovat na pozvání do rodiny je to, že přinesete např.láhev vína nebo nějaké sladkosti. Velkou radost uděláte třeba i kapesním nožem nebo tím, že se vyfotografujete s vším hostitelem a fotografii mu pošlete. V žádném případě se nesnažte finančně revanšovat svému hostiteli.Přes řadu změn ve způsobu života je pro Řeky stále ještě nejdůležitější rodina, zachovávající původní zvyky a obyčeje, upořádané v duchu přísné hierarchie. Převládá tradiční vůdčí postavení mužů. Rovnoprávnost žen je v Řecku teprve v počátečním stádiu. Převažující část obyvatelstva má venkovský charakter.V posledních letech se rozrůstají velkoměsta na úkor menších měst a venkova. Z 10 miliónů obyvatel Řecka je asi 5 miliónů obyvatel soustředěno v Athénách.

Oproti městským centrům na pevnině postihuje většinu ostrovů narůstající úbytek obyvatel, mnohé čeká úplné vylidnění. Chudá krajina a nesmyslné dělení roztroušených pozemků natolik zhoršily životní podmínky, že mládež se často stěhuje na pevninu, do vysoce industrializovaných zemí západní Evropy nebo zámoří, zvláště do USA, poohlédnout se po možnosti lepšího výdělku. Přesto se po nějaké době řada z nich vrací zpět na venkov. Asi tři miliony Řeků žijí mimo Řecko. Mnozí z nich finančně podporují své rodiny, což platí hlavně pro Řeky z ostrovů. Obecně projevují Řekové živý zájem o světové dělení a politiku, ale přesto se turistům doporučuje, aby se při politických debatách drželi poněkud zpátky a hlavně, aby lehkovážně nekritizovali vnitřní řecké poměry.

Řecko je jedním z havních vývozců oliv na světě. Tyto nepříliš velké plody bohaté na minerály, vitamíny A, vitamíny C, vitamíny E, a některé skupiny B, hrály významnou roli v mytologii zemí kolem Středozemního moře. Dodnes je větvička olivovníku symbolem smíření a míru.

 

Alf (c) 2007 Šíření a kopírování jakéhokoliv obsahu, textů a fotografií z tohoto webu bez souhlasu autora je zakázáno!!!