Dovolená na krétě, Kréta

 

Historie Kréty

Pokud se pro Krétu někdy použije označení Šestý kontinent světa, nikdo zřejmě nemyslí na obrovskou rozlohu či závratný počet obyvatel. Jde spíš o historické aspekty. Nejjižnější ostrov Evropy totiž může nabídnout více dějinných událostí než leckterý světadíl. Kréta, ležící na okraji dvou vysoce rozvinutých civilizací – Mezopotámie a Egypta, je kolébkou první vyspělé kultury Evropy, která působila na středomořské okolí již od počátků kouzlem takřka neodolatelné přitažlivosti a jejíž tajemství nebyla do dnešních dnů zcela odhalena. Později ostrov přispíval k lesku vrcholného helenismu a tvořil jeden barevný kamínek v mozaice byzantského impéria, než se stal kořistí námořních velmocí Středozemního moře. A nakonec se v údolích a horách ostrova odehrával hrdinský boj za osvobození, který otřásl svědomím lidstva a pohnul velké státy k činům. Teprve na konci minulého století bylo jeho cizí nadvlády střeseno. Dějiny Kréty. To je rytmus vzestupů a sestupu do závratných výšek a temných hloubek, to je pouť plná utrpení jednoho neobyčejného ostrovního národa, která je fascinující až dodnes.

 

Minojské období

O minojském věku dnes víme velmi mnoho i velmi málo. Relativně přesný je například sled událostí. První stopy osídlení na Krétě jsou prokázány v neolitu, to znamená v době asi 6000 let př. n. l.Tehdejší rolníci, pravděpodobně přistěhovalci z Malé Asie nebo Afriky, po sobě zanechali důkazy pozoruhodné keramické zručnosti. Asi o čtyři tisíce let později v době předpalácové přináší na ostrov druhá vlna osídlení technické znalosti pro zpracování mědi a bronzu. Asi kolem roku 2000 př. n. l. v období starší doby palácové vzniká mocná kultura, která dokládá své hospodářské úspěchy stavbami palácových komplexů, působivých sil a tajemných kultovních míst. Kréta buduje zaoceánské obchodní vztahy a získává patrně díky velké flotile nadvládu v Egejském moři. Tato epocha je charakteristická obchodem s dálnými zeměmi, exportem zboží, stavbami obrovských paláců, přírůstkem obyvatelstva na 250 000 lidí a obrovským zušlechtěním kultury.

Období Řeků a Římanů

V 9. století př. n. l. pronikají na ostrov Dórové. Pro Krétu začíná spíše provinční epocha. Vznikají spolky měst, které se mění a navzájem bojují o nadvládu. Některé ze 35 polís (měst) dojdou slávy a uznání, ale jsou stejně na míle vzdálené významů řeckých velmocí jako Athény nebo Sparta. Krétští žoldnéři jsou díky vojenským přednostem velmi žádaní až do doby helénských velmocí. V oblasti práva vzniká příkladné dílo – z té doby totiž pochází známý, do kamene vytesaný zákoník v Górtis. Je to také toto město, které se stává po dobytí Římany provinčním hlavním městem a po návštěvě apoštola Pavla v roce 59 n. l. i centrem křesťanské Kréty.

Byzanc a Arabové

S rozdělením říše v roce 395 n. l. se Kréta stává součástí východořímské říše. V následující době není politicky samostatná, ale osudy byzantské říše. K tomu patří i vzrůstající ohrožení pirátským loďstvem Arabů. Ti se nakonec v roce 856 n. l. zmocní ostrova a stávají se vládci pro příštích 135 let. Pro křesťanské obyvatele nastává doba velké poroby. Když v roce 961 generál a později císař Nikefóros Fakas ostrov znovu dobude, začíná pro Krétu epocha netušeného rozkvětu. Kréťané, Janované a přistěhovalci z jiných evropských zemí žijí v pokojné koexistenci, staví se obrovské loďstvo, obchod i řemesla prosperují. Všude vznikají kostely, které jsou vyzdobeny nádhernými freskami. Dobytím Cařihradu křesťanskými křižáky v roce 1204 šťastné období končí, Kréta se stává majetkem Benátské republiky.

Benátská nadvláda

Když se dnes podíváme na Benátkami ovlivněné centra Chanie nebo Réthymnonu, můžeme mít snadno dojem, že noví vládci zřídili na Krétě když ne harmonický, tak alespoň vyrovnaný režim. Tak tomu však není. Benátky vystupují v roli absolutního panovníka, který nutí své poddané k nevolnictví. Následkem je nesmiřitelný krétský odboj probíhající po dvě staletí. Teprve, když se turecké nebezpečí stále zvětšuje a piráti plení pobřeží, benátská nadvláda se umírňuje. Dochází k domluvě s obyvatelstvem ostrova. Po dobytí Cařihradu osmanskými sultány prchá mnoho byzantských intelektuálů a umělců na ostrov a oživují tak kulturní scénu v takovém rozsahu, že je možné hovořit o krétské renesanci. Avšak doba italské republiky a tím i plodné mezidobí je pro Krétu nenávratně ztracené. V roce 1645 dobývají Turci Chanii a nakonec po jedenáctiletém obležení i Candii, dnešní Iráklion.

Turecké období

Divokost krétských janičářů byla známá, žádná jiná řecká provincie otomanské říše netrpěla takovým terorem, tak začíná kronika z 18. století. To, že na Krétě musí být přítomná turecká elitní jednotka, je přízračné: hlavně v horských oblastech se Kréťané brání všemi jim dostupnými prostředky. Osvobozovací pokusy jsou potlačovány s velikou tvrdostí. Propas mezi Turky žijícími hlavně ve městech a uzavřeně v jednotlivých vesnicích a ostatním obyvatelstvem se prohlubují i tím, že obě skupiny vyznávají jiné náboženství. Krvavým vrcholem této první epochy je povstání Daskalojánnise ve Sfakii a neuvěřitelně brutální trest, který následoval. V 19. stolení probíhají z turecké strany nesmělé pokusy upravit vzájemný poměr. Avšak obyvatelé Kréty reagují – posilněni osvobozením řecké vlasti – se zvýšeným úsilím a snaží se zbavit jeho nesvobody. V intervalu povstání, které je potlačeno a krvavě potrestáno. Ale to Kréťany neodradí od toho, aby to za velkých obětí zkoušeli stále znovu. Světelným signálem pro svět se nakonec stávají události v klášteře Arkádi, když obránci, obležení obrovskou tureckou přesilou, vyhodí sami sebe do povětří. Exploze probudí Evropu. Tehdejší mocnosti už nemohou déle hledět stranou a po obzvláště otřesné občanské válce v roce 1889 konečně přinutí o devět let později tureckou armádu k odchodu.

Novověk

Nejprve získává ostrov status autonomie a je dosazen vysoký komisař – řecký princ Georg, přitom ale zůstává pod suverenistou osmanské říše. Rozhodující událost přichází v roce 1906. nová revoluce pod vedením liberálního politika Elefthériose Venizélose, který se čtyři roky poté stává předsedou vlády Řecka, přivodí sjednocení Kréty s vlastí. V roce 1922/23 nastává ještě jednou trvalá změna ve struktuře obyvatel. Následkem řecko – turecké války ztrácí řečtí obyvatelé svou tisíc let starou oblast v Malé Asii, 34 000 z nich se přestěhuje na Krétu a současně 22 000 Turků ostrov opouští. Od té doby Kréta sdílí – jako jedna ze 13 provincií země – osudy řeckého státu.

Historický přehled

Mladší doba kamenná
6000 př. Kristem
První osídlení Kréty

Doba Bronzová

 

 

2800 - 1100 př.Kr.

2000 - 1450 př .Kr.

1400 - 1100 př .Kr.

 

Minojská civilizace

Mykénská nadvláda

Doba železná
1100 - 8.stol. př. Kr.
příchod Dórů na Krétu

Doba řeckých městských států

 

 

 

8. stol. - 1.stol. př. Kr.

8. stol. - 5 stol. př. Kr.

5. stol. - 3. stol. př. Kr.

3. stol. - 1. stol. př. Kr.

 

Archaické období

Klasické období

Helénistické období

Římské období
67. př. Kr. - 395 po Kr.
 
První byzantské období
395 - 828
 
Arabská nadvláda
828 - 961
 
Druhé byzantské období
961 - 1204
 
Benátská nadvláda
1204 - 1669
 
Turecká nadvláda
1669 - 1898
 
Osvobození Kréty od Turků
1898
 
Nové období - Krétský spolek
1898 - 1913
 
Připojení Kréty k Řecku
1913
 

Počasí na Krétě

Weather Underground PWS ICRETEKN2

Chania , Souda

Aktuální počasí

Zakynthos - Ostrov vůní

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Alf (c) 2007 Šíření a kopírování jakéhokoliv obsahu, textů a fotografií z tohoto webu bez souhlasu autora je zakázáno!!!